Ideální infolist fondu (tzv. factsheet) by měl obsahovat všechny potřebné informace ke kvalifikovanému investičnímu rozhodnutí poradce i investora. Výčet povinných údajů factsheetu zákon nenabízí a proto je rozsah poskytovaných informací na zvážení investiční společnosti. FOND SHOP vytvořil seznam nejdůležitějších údajů (tabulka 1), které by měl infolist obsahovat a porovnal ho s realitou. Výsledky hodnocení by měly posloužit především investičním společnostem k zamyšlení nad rozsahem uveřejňovaných informací. Poradcům a koncovým investorům mohou výsledky testu napovědět, u kterých fondů bude třeba některé podstatné údaje dohledávat.

Metodika hodnocení infolistů
Na rozdíl od předchozích ročníků hodnocení jsou jednotlivým informacím přiděleny váhy, dle důležitosti z pohledu drobného investora. Fachsheety investičních společností jsou hodnoceny v pěti bodech. První bod obsahuje tři kritéria – přístupnost infolistu, vyhotovení v českém jazyce a aktuálnost. Pro správné investiční rozhodnutí musí být klient schopen jednoduše a rychle dohledat potřebné informace o fondu. Neméně důležitá je aktuálnost factsheetu (pozn. infolisty by měly být aktualizovány na měsíční bázi). Při stoprocentním splnění všech tří kritérií je investiční společnosti připsáno 15 %.
Ve druhém bodě je subjektivně hodnocen obecný slovní popis fondu. Klient by měl v několika větách získat informaci o investičních cílech fondu, typu fondu a cenných papírech, regionu, v němž fond investuje, rizikovosti investice spolu s doporučením optimální doby investice (investičním horizontu), sledovaném benchmarku apod. V celkovém hodnocení byla tomuto bodu přidělena 15 % váha.
Třetí bod hodnotí rozsah základních dat fondu. Každého investora jistě zajímá například měna fondu, výše minimální či následných investic, výše vstupního a manažerského poplatku, celková nákladovost fondu (TER) apod. Třetímu bodu byla přidělena váha 20 %.
Čtvrtý bod se zaměřuje na kvantitativní ukazatele popisující dosavadní vývoj fondu. V provedeném testu byly sledovány ukazatele jako Alfa, Beta, tracking error, volatilita či obrátkovost portfolia. Součástí hodnocení je i grafické zobrazení vývoje fondu a benchmarku. Váha této skupiny kritérií je nastavena na 25 %.
Poslední bod se věnuje struktuře portfolia fondu. V testu je zohledněna i skutečnost, že u akciových a dluhopisových fondů sleduje investor odlišné ukazatele. Pátému bodu byla přidělena 25% váha.

Náhodný výběr infolistů
V testu byly náhodně vybrány dva factsheety od jedné investiční společnosti. (pozn.: vždy jsme vybírali dokumenty obsahující souhrnné informace o vybraném fondu bez ohledu na jeho pojmenování). Vždy se jednalo o jeden akciový a jeden dluhopisový fond. Vycházíme z předpokladu, že investiční společnost má jednotné provedení všech zveřejňovaných infolistů. Celkové hodnocení kvality tiskoviny je aritmetickým průměrem dílčích výsledků dvou testů. Informační listy fondů byly staženy z internetových stránek investičních společností 11. listopadu 2009.
Informační listy jsou snadno dostupné
Česká legislativa nenařizuje investičním společnostem vyhotovovat factsheety či jiné zkrácené přehledy nejdůležitějších informací obsažených ve statutu fondu. I přesto nabízejí domácí investiční společnosti tento dokument na svých internetových stránkách. Některé společnosti nabízejí dvoustránkový infolist se základními údaji a podrobnější informace lze následně dohledat v dalších dokumentech dostupných na internetových stránkách. Všechny testované informační listy investiční společnosti pravidelně aktualizují.
Některé nedostatky byly odstraněny
V testu infolistů provedeném v květnu 2008 jsme mezi nejčastějšími nedostatky zmiňovali obecnou formulaci investičního stylu, neuveřejnění benchmarku či jeho složek, chybějící grafické srovnání vývoje fondu a benchmarku, neuvedení informace o měnovém zajištění, nezveřejnění ukazatelů celkové nákladovosti (TER), obrátkovosti aktiv a celkového počtu titulů v portfoliu. S odstupem času lze říci, že investiční společnosti pomalu zvyšují obsahovou úroveň uveřejňovaných infolistů.
Situace v oblasti slovního vymezení investičního stylu se příliš nezlepšila. Investor ve většině factsheetů nezíská jasnou informaci o tom, zda se jedná o růstově či hodnotově orientovaný fond (pozn.: tuto informaci uvedly tři fondy ze 14 sledovaných). Na druhé straně nabízí většinainfolistů dostatečné slovní vymezení investičních cílů i prostoru. Jen tři společnosti se vyjádřily v této oblasti velmi obecně. Investor se v podstatě dozvěděl jen to, že cílem fondu je dlouhodobé zhodnocení prostředků investicí do akcií.
Výrazné zlepšení oproti minulému testu lze vidět u zveřejňování sledovaného benchmarku. Až na pětici factsheetů definovaly všechny investiční společnosti benchmark nabízených fondů. V případě kompozitního benchmarku byly uvedeny i váhy jednotlivých složek. Grafické srovnání vývoje fondu a benchmarku už, bohužel, nabídlo pouze šest společností. Infolisty, které neukázaly grafické srovnání vývoje fondu vůči benchmarku, nenabízely ani tabulku s výkonnosti benchmarku v jednotlivých letech. Testované infolisty od HSBC Global Asset Management jako jediné neobsahovaly grafy vývoje vůbec. Ve factsheetech investiční společnosti neuvádějí, zda je benchmark upraven o poplatky (nákladovost fondu snižuje výkonnost benchmarku). I nadále většina společností neinformuje o měnovém zajištění fondu. Pouze dvě investiční společnosti se v dokumentu vyjádřily k měnovému zajištění. Pouze tři testované akciové fondy uvedly výši celkové nákladovosti fondu (TER). O nákladovosti produktu se investiční společnosti nechtějí ani s odstupem času příliš „chlubit“. Mírné zlepšení lze sledovat v části věnované struktuře portfolia – téměř polovina fondů uvádí celkový počet titulů zařazených v portfoliu.
Konečné pořadí
V provedeném testu získaly nejvyšší procentní ohodnocení infolisty investiční společnosti Conseq (graf 2). I přes větší rozsah dokumentu (celkem 4 strany) obsahují informační materiály Consequ maximum důležitých informací o fondu. Investor či poradce získá rychlý přehled o všech veřejně dostupných informacích.

Poměrně vyrovnanou skupinu tvoří informační listy od investičních společností Raiffeisen, Pioneer, Parvest, Credit Suisse a ČP Invest. Testované informační materiály těchto společností obsahovaly dostatek informací pro získání základního přehledu o investici. Některé informace však získá investor teprve při nahlédnutí do statutu či oslovení investiční společnosti.
Překvapením bylo poměrně nízké ohodnocení infolistů fondů distribuovaných prostřednictvím České spořitelny (pozn.: skupina České spořitelny je třetím největším správcem aktiv v ČR). Jednostránkový infolist obsahuje velmi málo informací k nabízenému fondu. K získání všech potřebných informací musí investor nahlédnout i do ostatních materiálů (měsíční zpráva o fondu, interaktivní graf, struktura majetku, statut).
Nejnižší hodnocení získaly infolisty fondů Franklin Templeton, 3 Banken Generali (distribuovaných prostřednictvím Oberbank) a WIOF.
Článek vyšel v časopisu FOND SHOP.

Další články z časopisu FOND SHOP 23/2009: