Pokud se snažíte přivábit od bývalého zaměstnavatele klienty, trest vás patrně nemine. A je dokonce jedno, zdali se vám plán odlákání zákazníků podaří uskutečnit. Za nekalou soutěž na trhu s dodávkami LPG totiž takový verdikt vynesl před několika měsíci Nejvyšší soud ČR na popud Nejvyššího státního zastupitelství. „Do rozsahu nelze zahrnovat pouze neoprávněné výhody, které byly reálně získány v majetkové formě, nýbrž i ty, které měl pachatel v úmyslu opatřit si v budoucnu, byť by se mu to nakonec nezdařilo,“ uvedla tehdy státní zástupkyně.

Mohlo se tak stát

Celý spor, jenž soud i zastupitelství posuzovalo, začal v roce 2003. Bývalý obchodní ředitel fi rmy dodávající LPG založil novou společnost, která začala podnikat ve stejném oboru. A díky svým starším informacím kontaktoval zákazníky svého dřívějšího zaměstnavatele. Získat nové zakázky se mu ale podařilo jenom částečně, šlo o dodávky ve výši 237 tisíc korun, zbylé obchodní aktivity přerušilo opatření jeho exzaměstnavatele. Městský soud muže potrestal podmínkou a rozhodl také, že musí svému bývalému zaměstnavateli zaplatit škodu. Vrchní soud verdikt zrušil a muže osvobodil. Podle něj se nedopustil porušení zákona a škoda, kterou způsobil, byla malá. S tím ale nesouhlasilo Nejvyšší státní zastupitelství, které se obrátilo na Nejvyšší soud. Podle zastupitelství bylo jednoznačné, že soud neměl posuzovat jenom škodu ve výši 237 tisíc, ale také budoucí materiální výhody, které muž mohl využít tím, že by používal kontakty a další údaje od svého bývalého zaměstnavatele.

Cizí výhody pro sebe

Muž se u Nejvyššího soudu bránil tím, že nikdy nepodepsal jakýkoli doklad, kterým by zaměstnavatel defi noval, co je obchodní tajemství. Uvedl také, že z fi rmy nevynesl žádné tajné informace, ty byly podle něj veřejné. Nejvyšší soud ale vyhověl státnímu zastupitelství. „Podstatné je jen to, že pachatel jednal tak, že porušil pravidla hospodářského styku, přičemž měl zároveň úmysl tímto jednáním opatřit sobě nebo jinému neoprávněné značné výhody,“ rozhodl senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Pavlem Šámalem. Vyplývá z toho, že pro naplnění znaků nekalé soutěže není podstatné, zda se někomu tento úmysl podaří realizovat zcela nebo zčásti, anebo se mu to třeba nepodaří vůbec. Podle soudců Nejvyššího soudu to je trestný čin a bylo by jednoduše možné zjistit, jaká škoda způsobená nekalou konkurencí vlastně hrozila. Přišlo by se na to z údajů poškozené společnosti, popřípadě za pomoci znalce z oboru ekonomiky.

Skoro nekalý blog

Na stránkách IDNES.cz se, nedávno objevilo několik reklamních textů, které mimo jiné vychvalovaly spuštění platebního systému, jež připravuje jedna z bank. Blogy na jednotlivých portálech založily „studentky se zájmem o dění kolem“. Portfolio jejich textů zůstalo poměrně úzké a navíc podobné. Kromě chvály systému, což má být česká obdoba systému pro internetové platby PayPal, se objevila také kritika ceny prémiových SMS mobilních operátorů. Z textů se mohli čtenáři mimo jiné dozvědět, že se jedna z blogerek na novou internetovou platbu těší a garantující banka je prý zárukou dobře fungujícího servisu. Podle vysvětlení banky za celou věc mohla PR agentura, která akci zrealizovala. Za reklamní blogování ale podmínku nedostanete. Podle právníků sice jde o skrytou reklamu, problém však může nastat s porušením etického kodexu, nikoliv zákona. Právě proto se dá předpokládat, že reklamních blogů bude přibývat. Podpis nezávislého blogera totiž od četby textu odrazuje méně ne například heslo PR nebo Reklama.

Článek vyšel v časopisu Osobní finance.